Průhledy on-line čtete na adrese http://pruhledy.unas.cz
Hlavní strana
Předplatné
stránky o.s. Arte Natura

PRŮHLEDY
on-line

Seznam článků
Autoři

Jak se stát
autorem
6.4.2003 – PRŮHLEDY on-line – původní článek

Plavební kanál nepomůže ekonomice ani lidem

příspěvek do diskuse o vodní cestě Dunaj-Odra-Labe
Zkrácená verze tohoto článku byla otištěna v říjnu 2002 v MF Dnes v rubrice Názory a zastupovala názor "PROTI"

Opětovné oživení diskuse o kontroverzním plavebním kanálu Dunaj - Odra - Labe snad přesněji ukáže, že nápad realizovat takové ohromné technologické dílo patří svým myšlenkovým zázemím do dávných budovatelských období socialismu a ještě dříve i kapitalismu. V české kulturní krajině začátku 20. století totiž na takovou stavbu už není místo.

Pomalá (i když levná) lodní doprava hraje ve dopravním systému vyspělých evropských zemí ponejvíce podřadnou úlohu. Česká republika má navíc daleko k nížinným zemím, kde plavebním kanálům nestojí v cestě přirozený reliéf. Ano, nová ekonomika potřebuje dopravu. Jak se energetické toky ve vyspělých ekonomikách stále více zrychlují a virtualizují, relativní potřeba velkokapacitní vodní vnitrozemské dopravy klesá. Už vůbec nemůže být taková dopravní stavba zamýšlena jako budoucí rozvojový pól vyspělé ekonomiky. Malá a otevřená česká ekonomika by měla hledat jiné možnosti a oblasti, v nichž může dosáhnout konkurenční výhody, než nákladné plavební kanály.

Zastánci stavby tvrdí, že po lodní dopravě na "jejich" kanále bude poptávka. Jistě, každá nabídka si vytvoří svou poptávku. Ale jaká bude návratnost investice tak ohromných rozměrů a dočkají se jí alespoň naše děti? V případě, kde se jedná o investici v desítkách miliard Kč, si jistě nevystačíme s jednoduchou analýzou předpokládaných nákladů a výnosů. Mimo jiné by totiž výstavba a později vlastní provoz vodní cesty D-O-L významně ovlivnil rozsáhlá zastavěná území a několik ekologicky cenných oblastí, včetně dvou chráněných krajinných oblastí (CHKO) a pravděpodobně také důležité vodní zdroje v Olomouckém kraji.

Všeobecná tvrzení některých politiků o domnělém zvyšování hrubého domácího produktu vlivem plavebního kanálu je třeba prověřit. Ale i tak je jasné, že například rekreační a ekologická funkce CHKO Litovelské Pomoraví a CHKO Poodří by realizací stavby byla narušena a znehodnocena. Zvýšení HDP, označené statistiky za dopad vodní cesty D-O-L, může být převáženo snížením kvality životního prostředí v dotčených obcích i rekreační atraktivity chráněných území.

Území jednou zabrané pro plavební kanál bude ztraceno pro všechny ostatní alternativní možnosti svého využití, včetně funkční protipovodňové ochrany. V přeplněných údolních nivách řek se jedná o věc zvláště citlivou. Nejenže plavební kanál v průměru zabírá dvojnásobek plochy běžné čtyřproudé dálnice, ale rovněž při jeho stavbě bude potřeba užívat další území kolem kanálu. V Litovelském Pomoraví s unikátní přirozeně meandrující řekou Moravou, ale i v hustě osídlených moravských úvalech si lze něco takového jen stěží představit.

Asi nejsilněji však proti vodní cestě D-O-L hovoří finanční náklady této stavby. Peníze Evropské unie, které by politici i někteří odborníci rádi nalili do nového betonového koryta v české a moravské krajině, by se daly pro rozvoj ekonomiky využít mnohem účelněji. Investice například do vzdělávání a výzkumu jsou ve světě prověřenější cestou k ekonomické a společenské prosperitě.

Petr V. Pavelčík

psáno pro MF DNES a Průhledy on-line


Aktualizováno:
17. června 2005

Nahoru

Design ©2002 Y.V.E. ©2001-2005 Arte Natura, sdružení pro harmonické soužití