Průhledy 2003 (č. 5-6) čtete na adrese http://pruhledy.unas.czUpravit stránku pro tisk
Hlavní strana
Předplatné
Návštěvní kniha
stránky o.s. Arte Natura

PRŮHLEDY
2003 (č. 5-6)

Titulní strana
Obsah čísla
Úvodník
Autoři časopisu

Jak se stát
autorem


Udělte známku
tomuto článku:
1  2  3  4  5
(1-nejlepší,
(5-nejhorší)

Současná známka: 2.83
Počet hlasujících: 788




Počet zobrazení
tohoto článku: 822
Předchozí článek
Veřejná a individuální doprava osob ve Francii
Následující článek
Vývoj dopravy v České republice od roku 1990
Téma čísla: Doprava, lidé a příroda


Jak se jezdí veřejnou dopravou
v Itálii a Dánsku

Text Karel ČÍŽEK
Foto Jiří KONEČNÝ

V létě se obyčejně vydávám na cesty, abych viděl, poznal a poučil se. Letos jsem takto navštívil Dánsko a vloni Itálii. Obě země mě moc zaujaly, ale každá jiným způsobem. Pro poznání není kolikrát důležité, jak dlouho jste na daném místě, ale jakým způsobem poznáváte. O tom, abych se dozvěděl něco o místní dopravě, mi stačilo pouze jezdit a jezdit.


Itálie: chaos i na české poměry

Temperament Italů se pozná nejen podle bouřlivých gestikulací a zvýšeným halasem všude kolem, ale je patrný i v určitém zmatku v systému dopravy.

Osobní vlak na trati v ŘíměVlaky v Itálii, které často spojují velké vzdálenosti, mají tu nevýhodu oproti našim, že na sebe nečekají. Takže když vás potká ta smůla, že musíte třikrát přestupovat, a je to v létě, nejspíš se cesta protáhne na hodně dlouho. Obzvláště přes prázdniny vlaky jezdí se značným zpožděním a dvě hodiny nejsou žádná výjimka. Zato je převážná většina z nich klimatizována včetně osobních, a tak převládající úmorné parno je snesitelnější. Rozsáhlou železniční síť v Itálii nehledejte. Spoje existují jen mezi velkými městy, ale jejich frekvence je poměrně vysoká. Velká výhoda, oproti Dánsku, je cena lístku. Z vlastní zkušenosti vím, že vzdálenost cca 1000 km se dala projet za 60 Euro.

Kulturu národa poznáme různě a jako na dlani ji vidíme na veřejných místech. Obecně v Itálii platí, že sever je více civilizovanější, jih více chaotičtější a Řím je uprostřed. Když jsem nastupoval do čistého a upraveného vlaku, bylo po nějaké době znát, že jedete společně s Italy. Odpadky a bordel byly všude, kde někdo seděl. S tím si nikdo moc hlavu nelámal. Kdo ale navštívil Neapol nebo Palermo, ten ví své.

Autobusy jezdí neméně chaoticky, a jelikož je nemám rád, snažil jsem se jim co nejvíce vyhnout. Někdy však nebylo zbytí, a tak moji první starostí bylo, kde se vůbec nalézá zastávka. Tato otázka nebyla zas tak triviální. Když už jsem ji našel, často chyběl jakýkoliv jízdní řád. Nezbylo mi tedy nic jiného, než se zeptat "místního", což byl ten nejlepší způsob i pokud nějaký jízdní řád existoval.

Skoro všude jsou autobusy levnější než vlaky, to platilo jak v Itálii, tak i v Dánsku. To je velké plus, ale na delší vzdálenosti je stejně lepší vlak, protože je většinou rychlejší a pohodlnější.

Dánsko: propracovaná veřejná doprava. Ale drahá

Dánové jsou na druhou stranu jistě střízlivější, pořádkumilovnější a pečlivější než Italové a podle toho vypadá i jejich doprava. Rozhodně je nám bližší. To, co jsem napsal o Itálii, bych mohl velmi hrubě obrátit a napsat o Dánsku. Vlaky jezdí včas, rychle, je dobrá návaznost i frekvence spojů. Například z města Holsingoru, kde se nalézá hrad Kronborg, kam umístil Shakespeare Hamleta, můžete každých 20 minut jezdit přes Kodaň do švédského Malmő. Dánsko v posledních letech propojilo mosty převážnou část svých ostrovů, a tak se cesta mezi nimi značně zkrátila. Ale život se zase o trochu víc uspěchal. Velkým nedostatkem pro našince je cena, za kterou se sveze velmi pohodlným vlakem. Lístek mezi městy Kodaní a Aarhusem stojí kolem 1200 Kč. A to určitě není levné, když na kilometry to vychází okolo 250. Ovšem v Dánsku je všechno 4-5krát dražší než v Česku.

Dánové smýšlejí velmi sociálně a je to vidět i na veřejné dopravě. Kdejaký kout země je obsluhován autobusy, a tak není problém se dostat i do malých vesniček. Jednou jsem však byl svědkem uplatňování zvláštní slevy pro skupiny v autobusech. U nás nic takového není, a proto jsem se velmi udivoval, že v Dánsku něco podobného existuje. Byl jsem se skupinou asi 14 lidí a žádali jsme o hromadný "levnější" lístek. Nakonec, jak se po rozpočítání ukázalo, stál lístek proti normálnímu jízdnému o 8 dánských korun víc. Nepomohla ani domluva u řidiče, že je to nesmysl. Po této zkušenosti jsme všichni opět raději platili normální jízdné a o žádnou hromadnou slevu se již nepokoušeli.

Řím je zahlcen auty, v Kodaň myslí i na chodce a cyklisty

Na závěr bych rád ukázal, jak vypadá situace s dopravou v Římě a Kodani. Pokud strávíte několik dnů v každém z měst, budete brzy plni nádherných dojmů a zážitků z atmosféry panující v ulicích. Tato města jsou si blízká a zároveň vzdálená. Pojítkem jsou lidé, kteří milují svobodu a volnost, jako ostatně skoro všude. Svoji nezávislost však každý dokazuje jinak. V Římě jsou to auta a zvláště pak motorky a skútry, které umožňují dostat se všude. Ulice jsou tak postaveny pro auta a ne pro lidi. Naši magistrálu ve středu Prahy hravě předčí čtyřproudová tepna u Fora Romana. Hodně aut je samozřejmě i v Kodani, ale to, co mě nejvíc uchvátilo, byla kola. Jsou všude a jezdí na nich malý, velcí, tlustí i ti ostatní. Projektanti na to mysleli, a tak auta mají svoji část silnice, cyklisté a chodci taky. Takto je upravena každá ulice v Kodani. No, není to ráj? Samozřejmě, že je to dáno i charakterem krajiny. Kodaň leží v rovině, kdežto Řím na sedmi pahorcích.

Bohužel veřejná doprava v obou městech je záležitostí především autobusů. V Římě naleznete ještě tramvaj, v Kodani pak něco jako S-Bahn v Německu a obě mají společně metro. Tyto prostředky ale hrají jen doplňkovou roli. V Kodani kdysi tramvaje byly, avšak to můžete obdivovat už jen na starých pohlednicích.

Po těchto zkušenostech mě nejvíce nadchla Kodaň. Když jsem tam šel jako chodec, cítil jsem se daleko jistější, auta na přechodech opravdu zastavila a já se nemusel chovat jako sebevrah. Pokud jsem jel autobusem, nestalo se mi, že bych uvíznul v zácpě. Na rozdíl od Říma, kde dostat se včas do centra, byla otázka štěstí. Taky jsem si uvědomil, jak má Praha dobře řešenou svojí hromadnou dopravu. Jen ta kola mi chybějí!





Nahoru |
Na obsah čísla
Design ©2003 Y.V.E. ©2001-2003 Arte Natura, sdružení pro harmonické soužití člověka s přírodou