Průhledy 2003 (č. 5-6) čtete na adrese http://pruhledy.unas.czUpravit stránku pro tisk
Hlavní strana
Předplatné
Návštěvní kniha
stránky o.s. Arte Natura

PRŮHLEDY
2003 (č. 5-6)

Titulní strana
Obsah čísla
Úvodník
Autoři časopisu

Jak se stát
autorem


Udělte známku
tomuto článku:
1  2  3  4  5
(1-nejlepší,
(5-nejhorší)

Současná známka: 2.82
Počet hlasujících: 426




Počet zobrazení
tohoto článku: 1527
Předchozí článek
Hledání řešení pro udržitelnou dopravu budoucnosti
Následující článek
Krásy podzimní přírody
R o z h o v o r


Ohleduplnost vůči životnímu prostředí může šetřit čas i peníze

říká v rozhovoru pro PRŮHLEDY ekonomka a ekoložka Eliška Kotíková.

Text Petr V. PAVELČÍK
Foto Archiv Elišky Kotíkové

Rozprávěli jsme o ekologické daňové reformě, využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění v domácnostech i o tom, co může snadno udělat pro životní prostředí každý z nás. "Ekologická daňová reforma nás nemusí stát ani korunu navíc. Záleží také na jejím nastavení ze strany státu. Pokud při správném nastavení změníme naše priority a budeme preferovat obnovitelné zdroje místo fosilních paliv, můžeme dokonce ušetřit," dodává Eliška. Řeč přišla i na potřebu vzdělávat studenty ekonomie v oblasti udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Studenti totiž za čas možná budou na řídících pozicích ve firmách i ve veřejné správě a poznatky z této oblasti jim mohou pomoci při společensky správném rozhodování.

Nedávno proběhla českým tiskem zpráva o zdanění energií. Tyto "ekologické daně" se chystá od roku 2004 zavést Evropská unie, a tedy budou povinné i u nás. Nezaznamenal jsem ale pořádné vysvětlení, proč vlastně by měly být tyto nové daně uvaleny a proč jsou označovány za ekologické?
Evropská unie se velmi aktivně snaží jít cestou udržitelného rozvoje, tedy cestou šetrnější k životnímu prostředí, společnosti i ekonomickému rozvoji. Ekologické daně nepředstavují ve své podstatě žádné navýšení daňového břemene pro obyvatelstvo. Právě naopak: Ti, kteří šetří životní prostředí, by na tom měli vydělat. Z důvodu ochrany životního prostředí tedy vznikla nedávno v Evropské unii směrnice, která ekologickou daňovou reformu rámcově řeší. Co je to tedy ekologická daňová reforma? Jedná se o uvalení daně na fosilní paliva, která mají významný negativní dopad na životní prostředí. Čím vyšší je tento dopad, tím vyšší daň je na palivo uvalena. A naopak, pokud jsou paliva ekologická, jsou finančně dotována (a to i v České republice). Jedná se vlastně o tzv. internalizaci externalit v energetice. Tento suchý ekonomický pojem říká, že každý by si měl energii nakupovat za cenu, která zohledňuje nejen cenu výroby a přiměřeného zisku pro energetické společnosti, ale která v sobě zahrnuje také negativní ekologické dopady, které jsou způsobovány jejím následným využíváním.Výsledkem by tedy mělo být to, že jsou spotřebitelé nasměrováni k nákupu těch ekologičtějších energetických alternativ a nakonec z toho má prospěch celá společnost.

Ale pozor, toto by ještě znamenalo navýšení celkových nákladů domácností. Ekologická daňová reforma by ale v sobě měla zahrnovat na druhou stranu snížení daní v jiné oblasti tak, aby nebylo zvyšováno daňové břemeno obyvatel a aby příjmy veřejných rozpočtů zůstaly konstantní. Obvyklé je z tohoto pohledu snižování daní z příjmů fyzických osob. V České republice je zatím návrh ekologické daňové reformy v tomto směru neúplný - je zde strana zdanění energií ekologickou daní, chybí ale snížení daní z příjmů fyzických osob. V České republice je zatím návrh ekologické daňové reformy v tomto směru v rámci MPO neúplný - je zde strana zdanění energií ekologickou daní, chybí ale snížení daní z příjmů fyzických osob. Vláda se tím snaží alespoň vyrovnat svůj schodkový rozpočet.Varianta ministerstva životního prostředí je v tomto směru komplexní.

V poslední době se i u nás často mluví o obnovitelných zdrojích energie, jejich potenciálu i nutnosti rozvoje, ale ve skutečnosti je na tomto poli Česká republika ve srovnání se státy EU značně pozadu. Kdy se dočkáme zlepšení?
To záleží také na lidech. Česká republika, jak už jsem zmínila, má již v současné době dotační tituly na obnovitelné zdroje energie. Jednotlivec může získat dotaci na solární kolektory využívající slunce k ohřevu vody a přitápění domku, nebo na vytápěcí systém využívající biomasu, tedy dřevo apod. Řada lidí o tom ale neví, a tak je velmi obtížné v tomto směru dosáhnout změny. Další možností je využít obnovitelné zdroje energie pro výrobu elektrické energie. V současné době je připraven zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie, který bude doufám znamenat určitý průlom ve využívání obnovitelných zdrojů v České republice. Jeho podstatou je opět finanční zvýhodnění obnovitelných zdrojů vůči zdrojům fosilním. Co se týče využívání obnovitelných zdrojů v dopravě, u nás je to bionafta vyráběná ze třetiny z řepkového oleje, jsme už přeci jen poměrně vpředu.

Který z obnovitelných zdrojů energie má u nás nejlepší předpoklady rozvoje?
Je to pravděpodobně biomasa, to znamená využití nejen odpadního dřeva z lesa, ale i cílené pěstování energetických rostlin na polích. Rozhodně mezi perspektivní obnovitelné zdroje patří také sluneční energie.

Zkusme se na to podívat prakticky. Pokud by si běžná rodina, například bydlící v rodinném domku na venkově, chtěla zařídit vytápění a nebo i ohřev vody (výroba elektřiny pro vlastní potřebu je asi ještě věcí vzdálenější budoucnosti) na bázi obnovitelných zdrojů, jaké technické řešení bys doporučila, aby bylo pro domácnost ekonomické?
Nejlevnější variantou je vytápění kusovým dřevem, to ale svým způsobem časově náročné - alespoň jednou denně musí člověk naložit dřevo do podavače. Velmi komfortní řešení je zavést si kotel na pelety. Pelety jsou malé kousky dřeva speciálně vyrobené tak, aby se s nimi zatápělo srovnatelně jako s plynem. Úplně nejlepší je pořídit si ještě solární kolektor, který ohřívá vodu a přitápí během podzimu a jara. Na první pohled toto řešení vypadá velmi nákladně, skutečně není levné, v dlouhodobé perspektivě se ale navrátí ušetřenými náklady za energii.

Kolik by tedy vlastně domácnost musela zaplatit?
Investiční náklady by na počátku byly (se započtením dotace od Státního fondu životního prostředí) 30 až 150 tisíc Kč podle komplexnosti řešení.

Pokud se tedy naše rodina rozhodne podpořit obnovitelné zdroje a místo současného vytápění si pořídí kotel na biomasu a solární kolektory, za jak dlouho se vložená investice rodině vrátí (řekněme, že jde o 4člennou rodinu, domek je 5+1, celkem 125m2 obytné plochy), pokud měli předtím např. plynové topení a platili za otop domu cca 16 tis. Kč ročně?
To hodně záleží na aktuálních dotacích ze strany veřejného sektoru. V současné době lze dostat na kotel na biomasu i na větší solární kolektory 50% finanční dotace. Dále všechny kraje nyní vytváří energetickou koncepci, která může doplnit tuto finanční podporu ještě o další částku. Vracím se také k počátku naší diskuse - cena fosilních paliv se bude odvíjet také od ekologické daňové reformy, takže může v budoucnosti podstatně narůst. Při pohledu na současnou situaci této rodiny lze ale předpokládat návratnost ekologické investice do 10 až 15 let. Potom už na tom rodina začne pouze vydělávat.

Zastavme se na chvíli u studentské organizace OIKOS Praha, občanského sdružení kteréhož jsi prezidentkou. OIKOS Praha, jako jediná česká pobočka a současně spoluzakladatel mezinárodní studentské organizace Oikos International, působí na Vysoké škole ekonomické (VŠE) v Praze už od roku 1998. Jaké jsou hlavní cíle činnosti vaší pobočky?
Chceme doplňovat vzdělání na VŠE o otázky ochrany životního prostředí a o otázku udržitelného rozvoje vůbec. Myslíme si totiž, že problematika udržitelného rozvoje na ekonomických školách je jako něco příliš "zeleného" v současnosti zanedbávána. Rádi bychom tak rozšířili studentům ekonomie rozhled. Naším cílem ale není pouze porozumění ekologickým, sociálním či ekonomickým otázkám současné společnosti ze strany studentů, ale také aby tito studenti, třeba budoucí manageři, mohli těchto nabytých poznatků v budoucnosti aktivně využívat při rozhodování.

Prozradíš čtenářům, co zajímavého chystáte? Pokud vím, tak přednášky pořádané OIKOSem probíhají na půdě VŠE Praha, ale jsou otevřené pro kohokoliv…
To určitě. Letos zatím plánujeme na 18.11. diskusi o internalizaci externalit v dopravě s Ing. Foltýnovou z Centra pro otázky životního prostředí při UK a Ing. Kutáčkem z Centra dopravního výzkumu, dále 25.11. bude na programu právě diskutovaná ekologická daňová reforma s Mgr. Ščasným, který je také z Centra pro otázky životního prostředí z UK. Dále je doufejme ještě na tento semestr naplánována panelová diskuse o ekologické daňové reformě se stínovým ministrem životního prostředí, prof. Bedřichem Moldanem. Teď to vypadá jako záměr, že jsme rozebírali právě ekologickou daňovou reformu, ale je to skutečně jenom shoda okolností, že Oikos se právě zajímá o totéž. Je to holt aktuální téma. Pokud by někdo měl zájem dostat od nás podrobnější pozvánku, může napsat na oikos@vse.cz.

OIKOS Praha je jedním z článků dnes už celosvětového hnutí studentů za integraci otázek a principů udržitelného rozvoje do výuky a výzkumu na jednotlivých univerzitách. Jaká témata jsou nyní aktuální na mezinárodní úrovni?
V letošním roce se OIKOS zaměřuje na diskuse ohledně udržitelné spotřeby, snaží se uvažovat, jak lze změnit spotřebitelské chování konzumentů k udržitelnějšímu přístupu tak, aby to nepoškodilo životní úroveň ani jednotlivých spotřebitelů, ani ekonomický rozvoj společnosti…

… a to je právě považováno za jeden z nejobtížnějších kroků na cestě k udržitelnější lidské společnosti - jak srozumitelně osvětlit koncept udržitelného rozvoje široké veřejnosti (jakýsi "sustainability marketing") - která nakonec svým spotřebitelským chováním i výběrem volených zástupců rozhoduje o tom, jak moc bude náš svět do budoucna udržitelný. Jaké řešení navrhuje v této věci OIKOS International?
OIKOS International nemá stanoveno žádné jedno oficiální řešení. Ke tříbení názorů slouží právě ty diskuse. Podle mého přesvědčení je ale důležité například změnit žebříček hodnot současné společnosti, a to lze třeba cílenou výchovou. Každý člověk je dnes bombardován reklamou, mnoho lidí si kupuje konzumní časopisy, ve kterých vidí pouze životní styl svých idolů, kteří se tam často ukazují jako velice konzumní a žijící v přepychu. Většina má potom pocit, že si kupuje vlastně ještě málo. Člověk toho potom spotřebovává materiálově čím dál víc a to není udržitelné.

Kdybys měla možnost oslovit všechny občany ČR a poradit jim jednu drobnost, kterou můžeme všichni ve svém každodenním životě učinit, aby byla lidstvo pro Zemi udržitelnější, co by to bylo? Nemělo by to ale stát více než 1 Kč denně a trvat déle než 1 minutu - protože my lidé "zcivilizovaní" jsme v průměru svázaní s dosavadním stylem svého života a těžko se budeme ve větší míře angažovat pro tak abstraktní ideu, jako je "udržitelnější Země", pokud by nás to mělo podstatně finančně nebo časově omezit.
Myslím, že lze na ochraně životního prostředí spíš čas i peníze vlastně často ušetřit. Poradila bych, pokud máte kvalitní vodu z Vaší vodárny, vraťte se k ní a buďte otrlí vůči reklamě, která Vám podbízí vody balené. V České republice máme skoro všude velice kvalitní vodu z vodovodu. U balené vody se nejedná jenom o odpad, který vyhodíte, ale také o nutnost přepravy vody z místa na místo kamionovou dopravou. To Vám vlastně ještě ušetří denně čas i peníze na nákup. Potom bych ještě poradila těm, kteří mají nějakou zahrádku, založte si kompost - v České republice ještě není zaveden sběr tříděného kompostovatelného odpadu, i když se plánuje. Kompost není nic pracného, jenom hromádka zahradního a kuchyňského odpadu někde v zastíněném koutě, jednou za rok je nutné ho přeházet. To se do té minuty denně hravě vejde.

To jsou opravdu jednoduché a přitom dobré rady. Tak mě teď napadá - ona má ta udržitelnost i svůj symbolický význam - Země nás drží, tedy zatím nás dokáže udržet ve své náruči. Ale až to bude nad její síly (tj. přírodní zdroje včetně kapacit pro odpady všech skupenství budou vyčerpány) - tak svou náruč otevře, chci říci (o)pustí nás… a my spadneme kam?
Musím říci, že nikam naráz nespadneme, bude to případně pád pozvolný a nepovšimnutý. Za desítky či stovky let zde ale můžeme najít třeba jenom zerodovanou pustinu, kde bude čím dál méně živočišných a rostlinných druhů, budou se hromadit odpady, půda bude kontaminovaná. Možná tu už nebude nic jiného, než třeba jenom kulturní plodiny k naší obživě a domácí zvířata. Přeháním? Nezdá se mi, živočišných i rostlinných druhů stále ubývá, stejně jako se snižuje výměra deštných pralesů a tak dále. Pokud bych žila před 500 lety, hrozila bych se pohledu na současné životní podmínky naší společnosti - znečištění, hluk, něco, čemu lidé říkají automobily… Jde pouze o zvyk, ani my si pořádně neuvědomujeme, v čem vlastně žijeme, stejně jako si to nebudou uvědomovat ti po nás, kteří na tom budou třeba i hůř.

Máš nějaký vzkaz pro čtenáře? Jako tečku za naším povídáním…
Určitě si sami přimyslíte něco dalšího k nekupování balené vody nebo zakládání kompostu. Toho, co můžeme udělat, je opravdu dost. Tak hodně štěstí.



Eliška Kotíková (*1978) - Absolventka oboru národní hospodářství na VŠE Praha a aplikovaná ekologie na České zemědělské univerzitě. Pracuje v poradenské a konzultační firmě CityPlan jako vedoucí koncepčních a výzkumných projektů v oblasti energetiky a ochrany životního prostředí. Studuje postgraduálně na Katedře životního prostředí VŠE Praha, kde se zaměřuje na ekonomii životního prostředí. Je prezidentkou studentské organizace OIKOS Praha, která se snaží při VŠE doplňovat vzdělávání studentů o udržitelném rozvoji.




Nahoru |
Na obsah čísla
Design ©2003 Y.V.E. ©2001-2003 Arte Natura, sdružení pro harmonické soužití člověka s přírodou